Přenos | 16. 11. 2015

7 x s Tomášem Dederle

Ing. Tomáš Dederle
46 let
ředitel divize Manurhin
TAJMAC-ZPS, a. s.


Který technický, kulturní, společenský jev (vynález, událost, myšlenku) považujete za nejdůležitější?

Internet. Je neuvěřitelné, jakým způsobem se dokázal svět zmenšit díky internetu. Během chvilky můžeme najít jakoukoli informaci, vidět jakékoli místo, komunikovat mezi sebou a to včetně obrazu s minimálními nebo žádnými náklady. Díky internetu se usnadnil přístup k informacím, zvýšila se konkurence, snížily se ceny, což se projevilo na kvalitě života každého uživatele internetu, který teď navíc díky „chytrým“ telefonům má čím dál větší množství lidí k dispozici prakticky neustále. Tenhle snadný přístup k informacím má však i stinné stránky. Navždy s ním například zmizelo kouzlo hospodských sázek o to, kdy se konalo které mistrovství světa, kdy kdo vstřelil gól, kdo trénoval mužstvo apod.

Kdo nebo co Vás ve Vašem životě nejvíce ovlivnilo?

Každá jiná odpověď než rodiče by byla špatná. Formovali mě od narození, stáli při mých prvních životních rozhodnutích, neumožnili mi se flákat a donutili mě, abych dostudoval. Já byl v roce 1989 na vysoké škole, a když jsem poprvé sám vyrazil v roce 1991 na prázdniny do Anglie, kde jsem si vyřídil umístěnku na farmu, tak jsem měl možnost poprvé se nejen sám živit, ale potkal jsem se i se spoustou mladých lidí z mnoha zemí. Škola pro mě byla najednou koulí na noze, viděl jsem, že práci všude seženu a já chtěl najednou vidět úplně vše. Propadl jsem touze poznat celý svět. Rodiče mě vychovali k tomu, že jsem měl pokoru je poslouchat a já tehdy, ač nerad, školu „nejprve“ dodělal. No a jak už to bývá, dnes jsem jim za tohle vděčný.

Pokud byste mohl v české, evropské nebo světové politice něco změnit, posunout nebo dotáhnout do konce, co by to bylo?

Na politice mi vadí, že v rámci udržení se ve volených pozicích se i někteří zřejmě chytří lidé dokáží vyprofilovat do pozice líného lempla. Každý návrh řešení jakékoli situace má své pro a proti. Neexistuje řešení žádného problému, které by v sobě neslo jen pozitiva. No a tenhle postulát formuje dvě skupiny politiků. Jedni, kteří mají schopnost a chuť problém exaktně popsat a na základě toho i předložit návrh řešení. Je jich dramaticky málo a většinou špatně dopadnou. A pak druhá, početnější, ale oblíbenější a volitelnější skupina, která čeká v závětří a objeví se mediálně vždy tehdy, když jejich pracovitější a odvážnější kolega přijde s návrhem. Tihle líní lemplové se vynoří, oznámí národu, jak moc je ten návrh nesmyslný a národ bohužel ocení jeho „ostražitost“ znovuzvolením. Tyhle líné lemply vídáte v televizi každý den. Nepřinášejí vůbec nic, parazitují na práci druhých, ale o to víc dostávají mediálního prostoru. Dozvíte se od nich vždy jen to, že tento návrh nebo postup je špatný a na otázku, jaký by měl tedy být, vám odpoví univerzální alibistickou odpovědí, že o tom se musí jednat. Takže kdybych mohl něco změnit, nařídil bych politikům, aby s každou kritikou museli zároveň předložit svůj návrh řešení. Jednou se napsali na kandidátku s přesvědčením, že umí vést a řídit. Tak ať tak činí… A nebo ať mlčí. Říct jenom to, že je něco blbé, to přece umí každý Ferda…

Co je Vaším motorem?

Vzpomínám si, jak jsem před lety s jedním naším tehdejším šéfkonstruktérem byl u firmy v USA, se kterou jsme se po dlouhých dvou letech jednání dohodli a ona se stala distributorem našich CNC strojů. A on mi tehdy řekl větu, na kterou nikdy nezapomenu. Víš, to je tak strašně fajn pocit, když něco vymyslíš, nakreslíš, ono to pak funguje a ještě je o to zájem úplně na druhém konci světa. Takže když to zjednoduším, motorem bude zřejmě asi právě to prožití „fajn pocitu“. Každý ho docilujeme na základě něčeho jiného, každý k jeho dosažení používáme jiné prostředky, ale zažívat ho chceme všichni stejně.

Co byste dělal, kdybyste nedělal svoji současnou práci?

Já chtěl mít vždycky hospodu, kde se vaří. Byla by nejlepší samozřejmě. Mám rád lidi a rád hostím. Jenže taky rád cestuju a to se bohužel s dobrým vedením hospůdky neslučuje.

Kterou osobnost (žijící nebo historickou) byste rád potkal a proč?

Já mám rád humor a vypravěčský talent Zdeňka Svěráka. Takže bych si velice rád sednul k táboráku a opékal spolu s ním nad ohněm špekáčky. Zdeněk Svěrák je pro mě symbolem něčeho, co bych nazval úsměvnou pohodou. Nacpěte ho do ampule a máte antistresovou pilulku.

Vaše životní motto?

Když chceš, dokážeš to!

Děkujeme za odpovědi.

Redakce Infocube s. r. o.