Akce | 4. 5. 2015

Baťa si taky nikdy nestěžoval, že je krize…

Překážky i výhody spolupráce vědecko-výzkumných institucí s výrobními podniky či úroveň českého technického školství, to jsou témata, o kterých diskutovalo téměř dvě stě zástupců škol, podniků i státní správy na letošním Strojírenském fóru. Působivá atmosféra secesní budovy Obecního domu v Praze dala účastníkům prostor vyměňovat si cenné zkušenosti, předávat rady i vyjádřit své výhrady.

Pokud naše setkání pomůže obrátit pozornost kompetentních míst k potřebám výzkumu a vývoje a přispěje ke konsolidaci systému technického vzdělávání, pak budeme moci být s výsledky fóra spokojeni,“ zahájil setkání ředitel Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřich Paclík, CSc.

Akce je součástí širší kampaně Svazu průmyslu a dopravy ČR nazvané Rok průmyslu a technického vzdělávání. Podobně jako loni byla rozdělena do tří tematických bloků. Během středečního dopoledne mohli účastníci vyslechnout několik úhlů pohledu na současnou podporu exportu a jeho financování. O svých zkušenostech s uplatněním českých firem na celosvětovém trhu hovořili například Ing. Zbyněk Frolík z firmy Linet Group či Daniel Horský z Kovosvit Mas. Zajímavý postřeh zazněl v prezentaci Radka Špicara, výkonného ředitele Aspen Institute Praha – Evropané by měli využívat svou kreativitu. Ta jim pomůže získat na světovém trhu konkurenční výhodu ve srovnání s Asií.

Radek Špicar, výkonný ředitel Aspen Institute Praha

Odpolední část byla věnována výzkumu, vývoji a inovacím. K tématu se vyjadřovali lídři průmyslových podniků i zástupci státní správy a vzdělávacích či výzkumných institucí. Obě strany se zjevně snaží najít vhodný způsob či model spolupráce, jsou si vědomy výhod, ale i rizik s tím spojených. Propojení s výzkumem například podle Ing. Luďka Hanáčka ze společnosti Deloitte Advisory brzdí příliš zdlouhavý schvalovací proces a daňová nejistota při posuzování a kontrole dotací či odpočtů. Dalším úskalím je i vzájemná nedůvěra, kterou musejí obě strany překonávat. Jak ale namítl zakladatel firmy IPA Slovakia prof. Ing. Ján Košturiak, v podnikání nikdy neexistují špatné podmínky: „Baťa si taky nikdy nestěžoval, že je krize a že potřebuje dotace. Prostě bral tehdejší podmínky, jaké jsou, a vybudoval úspěšnou československou firmu.“

Ing. Zbyněk Frolík, Linet Group

První den Strojírenského fóra tedy nastínil různé nástroje, díky nimž se mohou podniky, potažmo český a slovenský průmysl dále rozvíjet, růst a posilovat svou konkurenceschopnost na celosvětovém trhu. Zástupci úspěšných firem ve svých prezentacích povzbuzovali své kolegy k odvaze stanovovat si velké cíle a pouštět se do nápadů, které jiní označují za nereálné. Úspěšná inovace totiž neznamená jen nový produkt. „Pokud vytvoří skupina nadšenců v podniku inovovaný produkt, neprosadí jej bez inovace výroby, montáže a následně prodeje,“ upozorňoval na potřebu komplexního řešení prof. Jiří Marek.

Druhý den se již nesl výhradně v duchu podpory technického školství, konkrétních příkladů spolupráce škol a podniků a velmi často skloňovaným pojmem byl duální systém vzdělávání. Dopolední prezentace různých názorů na technické vzdělávání byly velmi vhodnou přípravou pro následující diskuzní panel s názvem Budoucnost středního technického školství. V závěru pak byly podobně jako loni formulovány tři klíčové požadavky vůči státní správě. Tentokrát účastníci Strojírenského fóra apelovali na zavedení duálního systému odborného vzdělávání či vytvoření dlouhodobě udržitelné strategie vzdělávání. Ve třetím bodu pak obecněji upozornili na úpadek českého školství, který „je zapotřebí řešit“.

Anna Zdráhalová, redakce Infocube


Duální systém vzdělávání

Duální systém vzdělávání znamená, že žák má dvojí status. Ve škole je žákem a s podnikem má uzavřenou zaměstnaneckou smlouvu. Tento model se používá např. v Německu, Rakousku, Dánsku, Nizozemsku či Švýcarsku. V České republice v současnosti funguje projekt Pospolu – Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi. Jeho cílem je identifikovat a zavést takové prvky duálního systému vzdělávání, které lze uplatnit a rozvíjet v prostředí českých středních odborných škol.