Přenos | 6. 4. 2016

Úhel pohledu MTM 1-2016

Zajímavým a stále velmi diskutovaným pojmem je Průmysl 4.0. Že toto téma české společnosti zajímá, se přesvědčili i pořadatelé únorové konference Připraveno pro Průmysl 4.0. Zájem byl obrovský a registrace účastníků musela být z kapacitních důvodů pozastavena. Otázkou zůstává, zda všichni víme, co se za tímto spojením skrývá. Dovolím si citovat výrok pana Michala Nevěřila, jednatele společnosti PILZ Czech a PILZ Slovakia, který se konference účastnil a s úsměvem zde prohlásil: „Jen v Německu existuje několik desítek vysvětlení nebo popisů, co to Industrie 4.0 je. Bohužel se z toho stalo moderní sexy téma a stále ještě neexistuje zcela jasná definice. Přirovnal bych to asi k výroku: Je to něco jako Bůh, všichni věří, že je, ale nikdo ho nikdy neviděl.“ Otázka pro první vydání časopis machining & tooling magazine, se proto přímo nabízí:

Co se pro Vás skrývá pod pojmem Průmysl 4.0 ? Myslíte si, že české firmy jsou na tuto novou éru připraveny?

Vlastimil Staněk,
technology-support s. r. o.

Co píše wikipedia.org dnes víme: Průmysl 4.0, Industrie 4.0 (též čtvrtá průmyslová revoluce) je označení pro současný trend digitalizace, s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce, které s sebou přinese. Koncept vychází z Německa, je podporován německou spolkovou vládou a základní dokument byl představen na veletrhu v Hannoveru (2011 a 2013). Základní vize tzv. čtvrté průmyslové revoluce se objevily v roce 2011. Podle této myšlenky vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy. Ty převezmou opakující se a jednoduché činnosti, které do té doby vykonávali lidé. To bude provázet změna pracovního trhu, kdy by mohla být ohrožena zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací. Měla by vznikat nová pracovní místa, která však budou vyžadovat vyšší kvalifikaci zaměstnanců (https://cs.wikipedia.org/wiki/Průmysl_4.0, https://en.wikipedia.org/wiki/Industry_4.0).

Co bude na toto téma psát wikipedia. org za pět let, nevíme dnes nikdo. Co si o Průmysl 4.0, Industrie 4.0, myslí Vlastimil Staněk, určitě není důležité a určitě to neovlivní další plánované kroky těch, co si toto vzali za své. Podle mě je to dobrý marketing. Tedy „někdo v Evropě“ se zasadil o otevření a uspěšné vypuštění virtuálního tématu, které si jednotlivé firmy ohýbají dle potřeby. Měl bych napsat, že naše firma již od roku 2011 téma Průmysl 4.0, Industrie 4.0, sleduje a zavádí jeho principy nejen do vlastního firemního života, ale zároveň při každém jednání s výrobními firmami v Česku a na Slovensku na tyto principy upozorňuje. Bohužel to není pravda, protože doposud není jasně specifikováno, co to vlastně ten Průmysl 4.0, Industrie 4.0, je a co se od něj doopravdy očekává.

 

Josef Sláma,
ředitel Renishaw s. r. o.

Významné vývojové změny, které v průmyslu proběhly od 18. století, jsou nazývány průmyslovými revolucemi. Dostatečně známá věta „18. století je stoletím páry“ dokresluje kontext tohoto faktu. Síla páry a výkon parního stroje skutečně významně ovlivnily lidské snažení. Až do nedávné doby se však žádný z historiků nepokusil o definici druhé nebo dokonce třetí průmyslové revoluce. V několika posledních letech se však začalo mluvit o revoluci čtvrté, chcete-li Průmyslu 4.0. Jak z číselného označení typického pro IT prostředí vyplývá, revoluce se týká aplikace výpočetní síly a výpočetního výkonu pro změnu tradiční průmyslové výroby.

Nové technologie založené na počítačích významně mění zavedené postupy. Příkladem jsou například dentální produkty. Stovky let stará technologie odlévání kovové skořápky zubu pomocí vytavitelného voskového modelu byla v uplynulých několika letech z větší části vytlačena a nahrazena moderními skenery, CAD/CAM zpracováním naskenovaných dat a výrobou dentálních korunek a můstků pomocí kovového 3D tisku.

Mimochodem 3D tisk z kovu je mimořádně slibná technologie právě vstupující do výrobních provozů. Technologie bez síly a výpočetního výkonu IT technologií zcela nemyslitelná.

Stroje a zařízení jsou díky čipům, snímačům a inteligentnímu softwaru stále sofistikovanější a vyžadují stále menší podíl intervencí lidské obsluhy. Měřicí sondy Renishaw umožňují stroji rozhodnout, zda dokončený rozměr vyhovuje nebo nevyhovuje výkresovým hodnotám a případně jeho rozměr opravit ještě před vyjmutím ze stroje. Bez zásahu lidské obsluhy. Software autonomně rozhoduje o počtu sejmutých bodů a měřicí rychlosti tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího měření. Opět bez lidského faktoru.

Operační robot NeuroMate usnadňuje neurochirurgům práci. Za pomoci moderních výpočetních a zobrazovacích metod. Ramanovské spektroskopy Renishaw analyzují cokoliv z materiálů, které do nich vložíte. Na základě rozsáhlých počítačových databází. Opravy částí lidského těla pomocí titanových implantátů z 3D tiskárny? Ověřeno v praxi.

Těchto úžasných technologií bychom mohli vyjmenovat ještě mnohem více. Ostatně společnost Renishaw investuje každý rok zhruba jednu miliardu korun do výzkumu a vývoje. A výsledky jsou velmi dobře vidět. Nejen v laboratořích, ale zejména v dílnách našich zákazníků. Průmyslová revoluce 4.0 zcela určitě právě bouřlivě probíhá všude kolem nás.

Snad jen malá poznámka na okraj. Všechny předchozí revoluce měly jeden společný rys. Napřed proběhly, a pak se o nich teprve psalo. V tomto případě je tomu trochu jinak. Doufejme, že Průmysl 5.0 za dalších sto let nebude probíhat už jenom na papíře.